Vodácký kurz 9. tříd

Minulý týden patřil již tradičního vodáckému kurzu devátých ročníků. Pojďme se podívat na to, jak jsme to přežili.
Po klidné cestě jsme dorazili do Vyššího Brodu, kde naše dobrodružství začalo. Někteří z nás zvládli poprvé postavit stan doslova na jedničku, zatímco rozdělávání ohně pro většinu zůstalo výzvou – a pro některé možná dodnes. 😀
První (a zároveň poslední) den nás přivítalo krásné počasí, které jsme si naplno užili, protože předpověď na další dny slibovala pravý opak – déšť, kroupy, hromy a blesky. Ale jak s oblibou říkáme: zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je intenzivní. A o intenzivní zážitky rozhodně nebyla nouze.
Další dny prověřily naši odolnost naplno. Morálka občas klesala k bodu mrazu, ale šohaje a šohajky z Valašska jen tak něco neporazí! Středeční monzun byl opravdu "výživný" a přeplněný kemp tomu dodal tu správnou atmosféru.
Teď už jsme zpátky doma – a můžeme s jistotou říct, že tenhle vodák si budeme pamatovat všichni. A i když si někteří možná odvezli kromě zážitků i nachlazení nebo chřipku, troufnu si říct, že bychom do toho šli znovu. Protože právě tyhle prožitky nás posouvají dál… a na to ostatní se historie neptá. 💪🚣‍♂️