Krásky na sychrovské louce se probudily - výuka 9.A, přírodopis

17.04.2016 12:53

Tak už je to opravdu tady, jaro přišlo v plné kráse! Sychrovští školáci to poznají vždycky, když ze země vykouknou první prstnatce bezové (Dactylorhiza sambucina) ve Vrškách. Máme je na jedné lokalitě, pěkně pohromadě, a hned ve dvou barevných formách, žluté a červené (i když mezi námi, ta červená je spíš růžovofialová a ta žlutá… no spíš žlutobílá, bledá).

Jak uvádí Květena ČR, tak první by měla vykvétat forma žlutá, ale my prostě musíme mít zase svou zvláštnost, a tak u nás jako první rozvinou své květy jedinci formy červené. Ojediněle vykvete i malý „div“ mezi prstnatci. V loňském roce jsme vyfotografovali přechodnou formu, květ rostlinky byl světle narůžovělý. Uvidíme, zda se objeví i letos.

POZOR! Tyto nádherné cévnaté, kvetoucí rostliny jsou chráněné. Patří mezi silně ohrožené druhy (C2) a stejná ochranná kategorie je jim zajištěna i ze zákona (§2).

To ale bohužel nebrání lidem procházejícím se sychrovskými loukami, aby je trhali, vyrývali, a přenášeli si je domů, do zahrádek či dokonce do květináčků.

Bohužel… v každém případě rostlinu takto zničí. Utržená ve váze zvadne a nikomu už radost neudělá a nemá šanci se rozmnožit pomocí semínek. Ta vyrytá umírá v každém případě také, protože prstnatce patří mezi orchidejovité rostliny, které žijí ve zvláštním druhu symbiózy s podhoubím hub. To nazýváme orchideovou mykorhizou. Jedná se o velmi zajímavý, ale zároveň nesmírně komplikovaný typ soužití. Houba zásobuje rostlinu fosforem, organickými látkami, dusíkem a vodou. Rostlina naopak, pokud v ní probíhá fotosyntéza, může houbě poskytnout část uhlíkatých látek. Oba partneři společně produkují chemické látky, které podporují růst jeden druhého. Tento vztah je velice citlivý a zranitelný, a pokud dojde k jeho narušení, může se oboustranně výhodná symbióza změnit v parazitismus houby na rostlině či naopak, někdy až k úplnému zániku obou partnerů.  Rostlinám škodí i časté šlapání po trávníku v době květu, proto doporučujeme pozorovat je z cestičky a pouze pro fotografování se opatrně přiblížit a zbytečně tu krásu neničit!

Prosíme také všechny obyvatele sídliště i návštěvníky Přírodní památky Vršky-Díly, aby se k okolní přírodě chovali šetrně. Ohniště v oblasti ochranného pásma je místem rodinných i kamarádských pikniků, no prosím, ale proč po vás musí zůstat okolo plno sáčků, odpadků, plechovek?

Příroda je tu přece pro všechny, a věřte, že nejen pro lidi, ale také pro organismy, které ji tvoří. Množná bychom na to mohli myslet.

Prosíme také, nenechávejte po přírodní památce volně pobíhat pejsky, i nechtě můžete způsobit, že váš pes odežene zejména v jarním období matku od srnčete, od zajíčka, vyruší ptačí rodiče v hnízdě a mláďata pak uhynou…

Až si zničíme vše hezké kolem sebe, kam budeme chodit relaxovat?

Možná si raději jen tak na chvíli sedněte do trávy.

Uvidíte, co všechno se kolem děje.

My jste to udělali…

K pampelišce přilétl čmelák, byl to pořádný brundibár, vytáhl chlupatý jazýček a začala vylizovat a prozkoumávat postupně úzké květy pampelišky. Pak se přiblížila včela, letěla ztěžka, na posledním páru nožek měla žlutooranžové válečky pylu, který už sesbírala a čmeláka odehnala. Ke včele se přidal motýl, byl to žluťásek řešetlákový. Rozvinul spirálovitě složený sosák a pustil se také do chutného nektaru, když se náhodně dotkl včely, bleskově odlétl pryč, ale včelu to z rovnováhy ani nevyvedlo, sbírala dál. Mezi tím nad hlavami dvakrát přeletěl mohutný dravec a dole, v hustší trávě se krmili jacísi plži, jejichž jména neznáme. Paní učitelce přeběhl po ruce sekáč a občas kolem nás poskočila malá nymfa kobylky. Bylo to jako minisafari.  Pořád bylo na co se dívat a o čem přemýšlet.

Přejeme nám všem samé úspěšné výlety do přírody plné nezapomenutelných zážitků.

Nejlepší výlet je takový, po kterém v přírodě po nás nezůstane ani památka, ale v nás, v naší duši, je hezky a příjemno, že jsme si to užili. Tak si to užijme!

Označování ohrožených rostlin (kráceno):

Skupina rostlin označená C2 –silně ohrožené - v této skupině se objevují taxony (skupiny rostlin-druhy, rody, čeledi) s prokazatelným a trvalým ústupem, který se projevuje především v poslední době zřetelným snižováním počtu…i náš prstnatec bezový.

Skupina C1 –kriticky ohrožené - je na tom ještě hůř… C3 jsou pak ohrožené a  C4 vzácnější, vyžadující zvláštní pozornost. Toto značení vychází z tzv. Červeného seznamu cévnatých rostlin.

V České republice jsou také rostliny chráněné pomocí zákona a vyhlášky, a to č. 395/1992 Sb., zde jsou rozděleny na §1 kriticky ohrožené, §2silně ohrožené a §3 ohrožené. V každém případě, naše prstnatce jsou v obou seznamech a je třeba jim věnovat péči a pozornost… a vlastně nás to nic nestojí, jen když je nebudeme ničit, trhat a vyrývat. V posledních letech (mapujeme je od r. 2011) se zdá, že se jim v Přírodní památce Vršky-Díly daří. Nepokazme si to!

J. Ševčíková a žáci, fotoalbum: https://sychrov2.rajce.idnes.cz/18.4.16-prstnatce

Akce se koná v rámci projektu: Poznáváme přírodu společně, který byl finančně podpořen Zlínským krajem v rámci Podprogramu: PF04/15-023. DĚKUJEME!!