Vycházka za půdními bezobratlovci 1. 4. 2016

02.04.2016 13:34

Půda pod našima nohama není bez života. To, co nazýváme hlína, samo je tvořeno jen z části zrnky hornin a zbytek tvoří rozkládající se organická hmota, odumřelá těla bakterií, rostlin, hub i živočichů.

Ale v půdě najdeme i aktivní „živáčky“.

A právě za nimi se vydaly Katka Vančurová a Ema Pinkavová v rámci výzkumného úkolu biologické olympiády s názvem „Půdní bezobratlí.“  Tématem letošní olympiády je „Život v temnotě“ a právě edafon, „hmota“, kterou tvoří drobní půdní bezobratlí živočichové, obě mladé badatelky zajímal nejvíc.

Jejich úkolem bylo najít dvě rozdílné lokality v terénu, z nich odebrat vzorky hrabanky a vyzkoumat, co v ní žije. Hrabankou rozumíme půdní pokryv, vrstvu rozkládající hmoty pod svrchní vrstvou listí.

Badatelky se v doprovodu vyučující přírodopisu vydaly do terénu. Paní učitelka tu byla jen jako pozorovatel a dokumentátor. Děvčata přesně věděla, co mají dělat. Nejprve vedla jejich cesta do Přírodní památky Vršky - Díly, přímo do ochranného pásma mezi oběma chráněnými lokalitami. Zde se nachází nejbližší les od školy.

První vzorek hrabanky odebraly v listnatém lese, který je zde tvořen převážně lípami, břízami, duby a lískami. Vrstva hrabanky a tlejícího listí byla vysoká víc než 5 cm a pod ní byla silně vlhká půda. Vzorek umístily do papírové tašky a pokračovaly na další lokalitu.

Druhou odběrovou lokalitou byl habrový les.  Je to velmi zajímavé místo s mocným kamenitým podložím tvořeným třetihorními pískovci a jílovci. Habrový les je starý více než padesát let a původně pravděpodobně vznikl jako tzv. „pařezina“, les pěstovaný pro palivové dříví, obnovovaný pařezovými výmladky. Fungovalo to tak, že hospodář každoročně ořezával jednotlivé větve či tenké kmínky, usušil je a v zimě používal na topení, ale strom stále rostl dál a příští léto dal novou „úrodu“ dříví. Tím vznikaly podivně tvarované stromy, habry, které dnes v lesíku nacházíme. Zde je tenká vrstva půdy i humusu, ale silná vrstva tlejícího listí, většinou ale v nižším stupni rozkladu. I tady si badatelsky nabraly vzorek. Zajímavé bude jistě srovnat půdní edafon v monokulturním listnatém habrovém lese (vzorek 2) a v pestrém, vícedruhovém listnatém lese (vzorek 1).

Další vzorek, číslo 3, pro srovnávání odebrala děvčata na louce v centru sídliště. Jde o louku poblíž školy, zarostlou lipnicovitými (trávami) i bylinami jako je jetel, kakost, bršlice, kopretiny, chudobky, popence, rozrazily, ale i kopřivy.  Travnatý porost je tu zapojený, půda není obnažená ani v zimě. Travní drny jsou mocné a obsahují i stařinu. Trávník je sekán, ale jinou údržbu nemá (není vyhrabáván ani jinak udržován).

Poslední, čtvrtý vzorek byl odebrán pod vrostlými, více než pětatřicet let starými mohutnými smrky. Mladé badatelky si nemohly nevšimnout, že pod stromy nic neroste. Je tu jen mocná silná vrstva jehličí promíchaného s půdou a ptačím trusem, protože stromy jsou rájem ptáků (takovým ptačím hotelem).

Vzorky byly přeneseny do kabinetu přírodopisu ve škole.

Zde si badatelky sestavily jednoduchým, ale účinný tepelný extraktor, respektive Berlese-Tullgreův přístroj. Cílem bylo s pomocí tohoto zařízení přinutit půdní bezobratlovce, aby  opustili bezpečí hrabanky.

Zařízení je jednoduché. Stačí rozříznutá pet-lahev (viz obrázek). Do dolní části se nalije líh a zatemní se. Nad horním částí se rozsvítí žárovka, popř. se na ni nechá svítit sluníčko. Půda začne vysychat a také světlo se půdním živočichů nelíbí. Budou se snažit dostat z dosahu světla a sucha a… spadnou nám do lihu.

Už se těšíme, co objevíme. Předpokládáme, že to budou hlístice, háďátka, žížaly, svinky a stínky, pavouci, roztoči a možná i stonožkovci či nějaké drobnější druhy hmyzu (šestinohých). Zcela jistě žijí v půdě i chvostoskoci či drobní měkkýši. Teď jde jen o to, kteří žijí kde…  které prostředí vyhovuje konkrétním organismům. Docela se na to zjištění těšíme a všechny příznivce bádání budeme informovat.

J. Ševčíková a mladé badatelky

Námět: Půdní bezobratlé můžeme zkoumat i jinak, bez usmrcení. Mladé badatelky neměly jinou volbu, postup jim byl určen zadáním olympiády. My se ale můžeme zajímat o půdní živočich i tak, že je necháme klidně žít…

Jak na to? Do krabice od bot si nabereme hrabanku z nějakého zajímavého místa (listí, mechy, půdu). V krabici, v dolní části, uděláme otvor a do něj vložíme („zašroubujeme“ a utěsníme to kolem) zkumavku nebo hrdlo bílé, průzračné pet-lahve. Část organismů půjde za světlem… budou to hlavně brouci.

Pak můžeme odkrýt krabici a silně do ní zasvítit. V tu chvíli se nám z krabice do lahve pohrnou i ti bezobratlovci, kteří nemají rádi světlo. Budou to žížaly, svinky a stínky atd…

A nakonec…  prosíváním hmoty v krabici můžeme zase získat k pozorování chvostoskoky, plže a další „potvůrky“ tvořící edafon, tedy živou hmotu ve svrchní části půdy.

Užijte si své bádání!!

A kdo chce, může se přidat k nám.

Na další vycházky vyrážíme v týdnu v různé dny i časy… a nejbližší vycházka pro širší veřejnost se bude konat v sobotu 16. dubna 2016 po akci „Ukliďme si svět“, která začíná ve 13.00 hodin. Na vycházku vyrazíme asi o hodinu později. Ale můžete nám přijít pomoci náš svět uklidit.  Kdo přiloží ruku k dílu, bude mít jistě dobrý pocit!

odkaz na fotogalerii: http://zs-sychrov.sweb.cz/VYch-pudni-edafon-1.4.16.html